Výzva vzdělavatelů v sociálních službách k nastavení a fungování
systému akreditací vzdělávání dle zákona 108/2006 sb.
Po 11 letech fungování Zákona o sociálních službách již máme dostatek zkušeností s jeho implementací a dopady do fungování systému sociálních služeb. Jednou z oblastí, kterou zmíněný zákon upravuje, je vzdělávání zaměstnanců působících v oblasti sociálních služeb. Jako poskytovatelé vzdělávání těmto zaměstnancům se každodenně setkáváme s nastaveným systémem. Ten, dle našeho poznání, vykazuje řadu naprosto zásadních nedostatků. Z tohoto důvodu se cítíme oprávněni vydat toto stanovisko k fungování systému akreditací vzdělávání v sociálních službách. Uvedené nedostatky systému se vyskytují průřezově ve zkušenostech všech podepsaných vzdělavatelů.
Zásadní pochybnosti - Smysl vzdělávání a systém akreditací
Je skvělé, že Zákon o sociálních službách stanovil podmínku minimálního rozsahu vzdělávání pro pracovníky. Díky tomu pozorujeme, že v celém systému sociálních služeb se profesní rozvoj pracovníků stal důležitým tématem a přispívá ke kvalitě poskytovaných služeb klientům.
Není však zřejmé, k čemu má v kontextu poskytování sociálních služeb sloužit systém akreditací.Za kvalitu vzdělávání svých zaměstnanců je odpovědný poskytovatel sociálních služeb (viz SQSS10a a 10b), což je naprosto logický a správný požadavek, který je kontrolován inspekcí sociálních služeb. Je tedy kontrolován výsledek (odpovídajícím způsobem vzdělávaný pracovník) a není jasné, proč je nutné kontrolovat proces (přípravu a realizaci vzdělávání). V současnosti není smysl akreditací jasně vymezen ani zněním zákona ani praxí MPSV, která jev mnoha ohledech problematická (viz níže). Domníváme se tedy, že smysl akreditací vzdělávacích programů by měl být jasně pojmenován a tomu by mělo být uzpůsobeno znění zákona i dalších dokumentů, nebo by měly být akreditace opuštěny jako nevyhovující koncept.
Dílčí problémy současného systému
Akreditační komise
Klíčovým orgánem v procesu akreditací je akreditační komise. Složení akreditační komise nevylučuje střet zájmů. Členy jsou zástupci některých vzdělavatelů a není zřejmé, jakým procesem a proč byly vybrány právě tyto konkrétní osoby.
Odborné výstupy komise zadávají důvody k pochybnostem o kvalifikaci členů a/nebo nastavení systému práce komise, neboť:
- není jasné, podle jakých kritérií AK doporučuje/nedoporučuje vzdělávací programy k akreditaci,
- zkušenost s tím, co projde akreditačním procesem, je velmi různorodá: věc, která jednou projde, jindy neprojde,
- rozhodnutí o tom, že kurz bude náročný pro pracovníky v sociálních službách a akreditovat ho lze pouze pro sociální pracovníky, nejsou ničím podložená,
- akreditační komise vrací žádosti kvůli věcem, které jsou z odborného hlediska diskutabilní (např. věta v evaluačním dotazníku, název kurzu, obsah studijního materiálu...).
Nejasné požadavky
- Není jasné, zda se při realizaci kurzů musí dodržovat přesně to, co je v akreditaci (např.přesná hodinová dotace jednotlivých bloků, přesné obsahy témat). Pracovníci MPSV ústně sdělují, že nikoli, nicméně nikde toto není výslovně uvedeno. Z průvodce spíše vyplývá, žeby vzdělávání mělo probíhat přesně dle údajů v akreditaci. To však zcela popírá základní andragogické principy, neboť má-li být vzdělávání efektivní, musí být přizpůsobováno aktuálním potřebám a schopnostem účastníků.
- Zkouška a evaluace jsou vyčleněny z časové dotace kurzu i přesto, že ke kurzu integrálně patří a i při zkoušce probíhá důležitá část učení – opakování, shrnování a upevňování předávaného.
Kontrola akreditací vzdělávacích kurzů
- Kontrola dodržování akreditací sleduje pouze administrativní náležitosti, které nijak nezaručují kvalitu kurzů. Vzdělavatelé se tak soustředí na dodržení těchto administrativních požadavků, snaží se jim co nejlépe vyhovět, komise stále upřesňuje a rozšiřuje jejich obsah. Systém tak dále kultivuje a udržuje sám sebe bez reálného dopadu na výsledek – kvalitu vzdělávacích kurzů.
Proces akreditací vzdělávacích kurzů
- Akreditace vzdělávacích kurzů jsou v současnosti administrovány prostřednictvím systému AKRIS, který je doplněn dvěma průvodci. Zavedení tohoto systému proces akreditací (vzdor slibům MPSV) časově prodloužilo. Navíc určené termíny jsou posouvány.
- Podmínky obsažené v průvodci pro podání žádosti se často mění, mají charakter nesystematických intervencí a tak se pro vzdělavatele stává celý proces velmi složitým a nevyzpytatelným.
- Systém AKRIS má v budoucnosti sbírat data o realizovaných kurzech. Není jasné, proč by taková data měla být sbírána, kdo k nim bude mít přístup, ani jak bude ošetřeno, aby tato data nebyla zneužita.
Vyzýváme tedy MPSV jako nejvyšší autoritu v této oblasti:
- aby vyjasnilo, co má být cílem systému akreditací vzdělávání a jak je tento cíl prakticky naplňován, případně kdy bude systém akreditací opuštěn jako zbytná aktivita státní správy,
- aby - v případě rozhodnutí akreditace vzdělávání zachovat – co nejdříve informovalo odbornou veřejnost, jakým způsobem budou odstraněny výše uvedené nedostatky.
Celé znění výzvy zde
