Praha, 5. 2. 2020 – Pomáhat lidem s duševním onemocněním žít plnohodnotný život mimo zdi psychiatrických léčeben a bez izolace od společnosti. Takový cíl si v únoru 1990 vytyčilo při svém vzniku Sdružení pro péči o duševně nemocné – Fokus. Vůbec první nezisková organizace u nás v oblasti péče o duševní zdraví, která položila základ komunitních služeb pro lidi se zkušeností s duševním onemocněním. Tyto služby jsou dnes nedílnou součástí reformy psychiatrické péče a právě vznikajících center duševního zdraví. 

 „Fokus byl založen krátce po sametové revoluci z iniciativy asi desetičlenné neformální skupiny nadšenců a odborníků v čele s psychiatrem Janem Pfeifferem. Zatímco před rokem 1989 byly osoby s psychickým onemocněním považovány za jakési lidi druhé kategorie, které bylo potřeba segregovat a držet dál od většinové společnosti, nový přístup, který Fokus vytyčil a který následně rozvíjely i další organizace, spočíval v přesvědčení, že psychickou nevyrovnanost nelze řešit represí a izolací, ale naopak individuální péčí v přirozeném prostředí jedince, tedy jeho komunitě. Postupně tak začaly vznikat první sítě komunitní podpory jako protipól odosobněných psychiatrických léčeben a ústavů,“ popisuje vznik komunitních služeb pro lidi se zkušeností s duševním onemocněním současný ředitel Fokusu Praha Petr Hudlička.

O komunitní péči, kterou Fokus Praha podobně jako další organizace sdružené od roku 1999 v Asociaci komunitních služeb, poskytuje svým klientům, se opírá i Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030, který schválila Vláda ČR letos v lednu. Jedním z jeho hlavních cílů je přesun dlouhodobě hospitalizovaných osob v psychiatrických zařízeních do komunitního prostředí.  

Konkrétní sociálně zdravotní služby pak mají zajišťovat multidisciplinární týmy soustředěné v centrech duševního zdraví. Na jejich fungování se již několik let podílí i Fokus Praha, který stál u zrodu vůbec prvního takového centra v České republice – Centra duševního zdraví pro Prahu 8.     

Systémové změny mají lidem s duševním onemocněním přinést nejenom kvalitnější a intenzivnější podporu v jejich přirozeném životním prostředí, ale také posílit jejich identitu z hlediska základních lidských práv a svobod.

I podle prezidenta evropské nevládní organizace Mental Health Europe Jana Berndsena, který byl na konci loňského roku na návštěvě České republiky, je totiž zásadní, aby se při práci s duševně nemocnými důsledně dodržovala lidská práva. „Není to ale pouze o zavírání nemocnic. Mnohem důležitější je budovat systém dobré komunitní péče,“ připomněl tehdy Jan Berndsen.

„Jsme rádi, že reforma péče o duševní zdraví patří mezi vládní priority a že i naše zkušenosti mohou přispět k systémovým změnám. Je důležité, aby stát ve spolupráci s nevládním sektorem rovněž podporoval osvětu a destigmatizaci těch, kteří kvůli psychické disharmonii a labilitě nemohou žít plnohodnotný život. Většinová společnost má totiž stále tendenci nahlížet na tyto lidi předpojatě a s předsudky. Přitom ze statistik vyplývá, že problémy s duševním zdravím má každý čtvrtý Čech,“ doplňuje Petr Hudlička.