Největší česká nezisková organizace podporující lidi se zkušeností s duševním onemocněním, Fokus Praha, se připojila k výzvě dalších 32 organizací, které se snaží přesvědčit Vládu ČR, aby v programovém období 2021–2027 neignorovala doporučení Evropské komise a nesnižovala podíl financí čerpaných v rámci Evropského sociálního fondu (ESF+) ve prospěch infrastrukturního Fondu soudržnosti. Prostředky ESF+ slouží především k podpoře fungování sociálních služeb, programů na zajištění dostupného bydlení či programů na podporu zaměstnanosti – tedy řešení problémů, jejichž závažnost se následkem epidemie COVID-19 a následné socioekonomické krize ještě prohloubí. Naproti tomu Fond soudržnosti je využíván primárně pro projekty spojené s dopravní infrastrukturou či energetikou. 

O krácení alokace ESF+ pro nadcházející programové období se diskutuje již od poloviny října, kdy návrh rozdělení alokací v programovém období 2021–2027 poprvé projednávala Vláda ČR. Původně navržená podpora 1,6 mld. EUR měla být nejdříve krácena na 1 mld. EUR, následně na 1,4 mld. EUR. To je v příkrém rozporu s výsledky šetření Monitorovacích výborů OP OPZ+ a OP JAK i Rady vlády pro ESIF, které ukazují, že zejména pro menší příjemce jsou příspěvky z ESF+ naprosto klíčové.

Hlavním důvodem požadavku pro nekrácení alokací ESF+ je skutečnost, že velká část problémů v sociální oblasti stále přetrvává, a nyní rozhodně není dobrý čas polevovat v úsilí o jejich řešení. V důsledku pandemie COVID-19 lze totiž očekávat zhoršení socioekonomické situace řady obyvatel vinou negativních dopadů počínající socioekonomické krize. Tito lidé budou potřebovat sociální služby a podporu zaměstnanosti, aby se nedostali do dlouhodobé chudoby a sociálního vyloučení. Významným důvodem pro zachování alokace je také stárnutí populace ČR a nová možnost financovat ze zdrojů ESF+ také projekty pro seniory.

Krom apelu na premiéra a vládu se signatáři obrátili na eurokomisaře Nicolase Schmita, který ve své odpovědi na otevřený dopis zdůrazňuje podporu investic do sociální oblasti: „Z hlediska dlouhodobé perspektivy v reakci na proměňující se ekonomiku a ambice takzvané Zelené dohody pro Evropu bude muset Česká republika významně investovat do dovedností, včetně dovedností digitálních, a přístupu k digitálnímu učení. Mezi další velké výzvy, kde bude potřeba investic, patří podpora zaměstnanosti zranitelných skupin prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti, zaměstnanost žen investicemi do předškolní péče a socioekonomická integrace marginalizovaných skupin, jako jsou Romové.“ Mezi zranitelné skupiny pak jednoznačně patří například lidé s duševním onemocněním, jimž jsou služby Fokusu Praha určeny.

Signatáři otevřeného dopisu, který byl premiéru Andreji Babišovi adresován 10. prosince 2020, žádají větší transparentnost a participaci na dalším rozhodovacím procesu. Věříme, že nedopustíte krácení ESF+ na období 2021–2027 a podpoříte, aby se jednání k alokacím i parametrům nastavení jejich čerpání v ČR účastnili všichni klíčoví aktéři, a to jak z veřejného, tak nevládního a akademického sektoru,“ stojí v dopise premiérovi (celé znění dopisu je k dispozici zde).

Organizace také žádají premiéra o podporu v nastavení plateb pro další programové období ESF+. Vyplácení plateb až po realizaci projektu a povinná finanční spoluúčast totiž zásadně ovlivní schopnost čerpat z budoucích výzev ESF+ u nevládních neziskových organizací a obcí. Průzkum Ministerstva práce a sociálních věcí, který byl zadán Monitorovacím výborem OPZ (Vyhodnocení šetření mezi příjemci OPZ k nastavení spolufinancování v období 2021–2027), prokázal, že obzvláště poskytovatelé sociálních služeb a malé obce by na finanční prostředky za těchto podmínek nastavení plateb nedosáhli.