V příběhu, který aktuálně hýbe naší veřejnou scénou, je mnoho nejasností, emocí a stigmatizujících vyjádření. Účastníci veřejné rozpravy se v médiích i na sociálních sítích opírají vědomě či nevědomě o předsudky, které ve společnosti vůči lidem s duševním onemocněním panují. Není dobré posilovat obraz „na první pohled duševně nemocného“, který není odpovědný za to, co dělá, neměli bychom mu věřit a na nic se ho ptát, protože neví, co se s ním děje nebo co je pro něj dobré. To znevažuje každého, kdo problémy v oblasti duševního zdraví musí ve svém životě každodenně řešit.

My ve Fokusu Praha s těmito předsudky dlouhodobě bojujeme a jejich využívání v argumentaci ať již otevřeně či skrytě považujeme za nezodpovědné.  

Je třeba zanechat spekulací, nepoužívat údajnou diagnózu jako argument, ať už v té nebo v té věci. Informace z médií by tak měly být věcné a bez spekulací. Být středem celospolečenské pozornosti určitě není jednoduché pro žádného člověka, obzvlášť pokud si předtím prošel nějakou náročnou životní situací, v takových situacích se navíc často ocitáme nezaviněně. Je tak na novinářích, ale i politických představitelích, aby dobře vyvažovali ohled ke každému člověku individuálně na straně jedné a veřejný zájem na straně druhé,“ říká Petr Hudlička, ředitel Fokusu Praha.

Nedávno jsme zahájili destigmatizační osvětovou aktivitu NEŠKATULKUJME! Na rovinu o duševním zdraví! Opíráme se v ní o mezinárodní poznatky a zkušenosti z oblasti duševního zdraví tak, jak je prezentuje organizace Mental Health Europe, a koncept zotavení (recovery), který je pro přístup k lidem s duševním onemocněním klíčový.

Díky této kauze vidíme, že psychické onemocnění může potenciálně potkat opravdu každého. Tato kauza nás zároveň nutí přemýšlet, jak je to se znesvéprávňováním, nedobrovolnou detencí, případně i manipulací při práci s lidmi s duševními problémy. A ideální by bylo, kdybychom zároveň mohli vidět, že i člověk, který si projde závažnou psychickou krizí, může plnohodnotně fungovat ve společnosti,“ říká Petr Hudlička, ředitel Fokusu Praha.

Za lidi, kteří si osobně prošli zkušeností s duševním onemocněním, bych zdůraznil, že nejsme jen diagnóza. Duševní nemoc je těžká životní zkouška, ale lze se zotavit. Mimo krátká období duševní krize žijeme normálně s plným vědomím a odpovědností za své konání,“ říká Břetislav Košťál ze Studia 27.

V kampani NEŠKATULKUJME! Na rovinu o duševním zdraví! bojujeme i s předsudky, které jsou zneužívány v aktuální kauze.

Stop stigma

Většinu duševních onemocnění nelze rozpoznat podle vzhledu. Velká část lidí žije s duševním onemocněním, aniž by to o nich jejich okolí vědělo. Mnozí svou diagnózu či obtíže před ostatními skrývají, protože se bojí jejich reakce. Stigmatizaci totiž lidé s duševním onemocněním mnohdy považují za větší problém než samotnou nemoc.

Inteligence

I lidé s duševním onemocněním mohou být vysoce inteligentní. Jsou mezi nimi známí umělci, vědci, odborníci. Duševní onemocnění inteligenci rozhodně nesnižuje, může ale dočasně vést k tomu, že ji člověk nedokáže plně využít, klesá jeho výkonnost, nebo si hůře pamatuje určitá fakta.

Recovery/zotavení

Mnoho lidí se z duševního onemocnění zotaví. Zotavení jim umožní žít život, který je uspokojující, nadějeplný, a to i s omezeními, která nemoc přináší. I se zkušeností s duševním onemocněním může člověk dál naplňovat všechny pro něj důležité životní role – být rodičem, manželem, ale i třeba kamarádem, či sportovním fanouškem.

#neskatulkujme

#narovinu

STOP STIGMA 1

INTELIGENCE 1

ZOTAVENI 1