Jakub Vávra patří k výrazným tvářím reformy péče o duševní zdraví. Poté, co mezi lety 2017 a 2025 úspěšně transformoval Domov Na cestě v oceňovanou inovativní službu, se ujal vedení Fokusu Praha. Jako ředitel a nově i statutární zástupce organizace nyní čelí výzvě stabilizovat organizaci s 360 zaměstnanci. Jak se mění Fokus pod jeho rukama, kam směřuje rozvoj center duševního zdraví a proč je v sociálních službách klíčové „držet naději“?
Od 1. března 2026 jsi se stal statutárním zástupcem Fokusu Praha. S organizací jsi ale začal úzce spolupracovat už o rok dříve – v době, kdy se mluvilo o vnitřní krizi. Jak jsi toto období vnímal?
Přicházel jsem ve chvíli, kdy se staré struktury rozpadly a všechno leželo na těch, kteří zůstali. Bylo to neuvěřitelně hektické. Můj první dojem? Hodně věcí se řešilo „za pochodu“, chyběl systém a na spoustu výzev jsme museli odpovídat: „Víme o tom, ale teď prostě nemáme kapacitu.“ Hasily se hlavně ty největší požáry a občas se dělaly i chyby.
Zároveň se ale dalo do pohybu něco zásadního – začali jsme stavět nové základy. Vedoucí týmů dostali víc pravomocí a začali se skutečně podílet na rozhodování. Pro mě osobně to byla velká škola. Rychle mi došlo, že mě čeká mnohem větší úkol, než jsem si původně představoval.
Co považuješ za nejdůležitější milníky od svého nástupu? V jaké kondici je Fokus dnes?
Podařilo se nám dát organizaci jasnější řád. Skvěle dnes funguje ekonomický a provozní úsek pod vedením Ladislava Makó – naše spolupráce stojí na vzájemné důvěře. Posilujeme i HR oddělení, kde Eva Vyskočilová odvádí obrovský kus práce na věcech, které se dříve odsouvaly.
Pro mě osobně bylo nejdůležitější setkání s lidmi přímo v týmech a úzká spolupráce s vedoucími. Zpětná vazba je pro mě skvělý zdroj, právě na ní stavíme novou strategii rozvoje organizace.
Nejsme ještě úplně z nejhoršího venku, ale Fokus se už znatelně zpevňuje. Máme funkční odborný tým, o který se můžeme opřít. Pavel Novák, Niké Christodulu a Madla Flaksová navštěvují týmy, aby nám pomohli vyladit kvalitu práce. Nechci, aby dohlídky byly vnímané jako hrozba, ale jako příležitost být v tom, co děláme, lepší.
Co se pro tebe a pro Fokus mění tím, že ses stal statutárem?
To podstatné jsme už nastavili, teď potřebuji kolem sebe dotvořit tým lidí, kteří budou oporou pro mě i pro vedoucí. Fokus je kolos – 360 zaměstnanců a 25 týmů. To se nedá řídit „od stolu“.
Za poslední rok jsme o všem hodně diskutovali, což je dobře a chci v tom pokračovat. Ale diskuse nesmí být nekonečná. Moje role je teď jasná: naslouchat, ale pak udělat rozhodnutí a posunout nás dál.
Jaká je tvá vize? Kam Fokus pod tvým vedením směřuje?
Chci, aby Fokus opět udával směr v podpoře lidí s duševním onemocněním. Klíčem je pro mě zotavení a partnerství. Chci, aby lidé s vlastní zkušeností měli reálný vliv na to, jak naše služby vypadají.
Zdá se, že na celostátní úrovni bude opět důraz na téma duševního zdraví a na rozvoj center duševního zdraví (CDZ). Chceme tuto příležitost využít. Máme plány postupně rozvíjet CDZ ve Středočeském kraji a v Praze dále posilovat multidisciplinární přístup a spolupráci s nemocnicemi a dalšími službami. Chystáme také spolupráci v mezinárodních projektech.
A nesmím zapomenout na vzdělávání; s Johanem Pfeifferem plánujeme zavádění kompetenčního modelu. Chceme využít silné vnitřní zdroje i kvalitní vzdělávání zvenku.
Jaké jsou hlavní výzvy pro nadcházející měsíce a roky?
Význam úspěšného projití plánovanými dohlídkami jsme už zmínili. Do konce roku musíme Magistrátu hlavního města Prahy také předložit efektivní a udržitelnou podobu dalšího fungování naší služby Recovery House. Chceme udržet a rozvíjet službu dostuduj.fit.
Chci, abychom také rozvíjeli přístupy a metody jako CARe, Open Dialogue, Yucel apod. Není třeba se omezit na jednu metodu, pracovníci by měli mít k dispozici různé podpůrné nástroje.
Důležité je také využívat potenciál našich odborníků – pro vnitřní rozvoj i reprezentaci navenek.
Velké téma je bydlení. Kromě Recovery House a pobytové sociální rehabilitace na Praze 6 bydlení v Praze neposkytujeme. Je třeba hledat cesty, jak v tématu bydlení aktivněji jednat – ve spolupráci s městem, městskými částmi nebo dalšími organizacemi. Zákon o podpoře bydlení tomu může dát nový rámec, ale nevíme, jak bude v nové podobě vypadat. Ve středních Čechách musíme otevřít téma koncepce chráněného bydlení.
Jaká zkušenost z minulosti se ti teď nejvíc hodí?
V minulosti jsem už pár organizací zásadními změnami provedl. Moje zkušenost je taková, že změna je pozitivní, i když bolí. Důležité je neztratit ze zřetele celek a držet naději. Stejně jako v ní podporujeme naše klienty, musíme ji živit i uvnitř Fokusu. To beru jako svůj hlavní úkol.
Co bys chtěl pro Fokus vybojovat navenek?
Mám dvě priority:
- Víceleté financování: Bez finanční stability se nedá tvořit koncepčně. Budu za to lobbovat na všech úrovních.
- Důstojné platy: Ve Fokusu pracují profíci a srdcaři. Zaslouží si víc než jen klišé o tom, že dělají „smysluplnou práci“. Chci rozvíjet fundraising a vícezdrojové financování, aby práce u nás byla perspektivní i finančně.
