O duševním zdraví otevřeně a bez předsudků
Pojďme mluvit o duševním zdraví. Týká se to nás všech
Duševní zdraví je obvykle spojováno s pocitem pohody, který nám umožňuje naplňovat vlastní potenciál, zvládat běžný životní stres a být produktivní a prospěšný v soukromém, profesním i veřejném životě. Jako lidé však nejsme dokonalí, a proto není dokonalá ani naše psychika. Od dětství do smrti čelíme velkému množství překážek, které pro naše duševní zdraví představují permanentní zátěž. Někdy je nám lépe, někdy hůře a někdy dokonce potřebujeme vyhledat odbornou pomoc. Některým z nás se z nejrůznějších důvodů přihodilo, že se duševní nepohoda překlopila do duševního onemocnění.
Sociální, ekonomické i zdravotní krize, jimž jsme byli v posledních letech svědky a jež na nás dopadají i nadále, zhoršují životní situaci lidí s duševním onemocněním, kterým Fokus Praha spolu s dalšími neziskovými organizacemi poskytuje podporu již více než 30 let v rámci vytváření sítě tzv. komunitních služeb. „Tito lidé byli před rokem 1989 stigmatizováni. Řada předsudků nicméně přetrvává dodnes. Pokud chceme lidem s duševním onemocněním skutečně pomoci, musíme nejprve začít tím, že se jich přestaneme bát a dělat z nich občany druhé kategorie. K tomu slouží i naše osvětová kampaň nazvaná O duševním zdraví otevřeně a bez předsudků,“ říká Petr Hudlička, generální ředitel Fokusu Praha.
Materiál z dílny Fokusu Praha představuje ve zkratce nejčastější nálepky, jež jsou lidem s duševním onemocněním přisuzovány. Ve vizuálu se proto pracovalo se skutečnými nálepkami umístěnými na čela figurantů.
Z duševního onemocnění se v izolaci a nesvobodě nedá uzdravit
Současný systém léčby je postavený na velkých psychiatrických nemocnicích, kde se na jednom místě nedůstojným způsobem léčí až 1 20 0 lidí, někdy i v pokojích po 15 lidech. Tato ústavní zařízení se začala budovat už v době Rakousko-Uherska na okrajích měst. Duševně nemocní zde měli být nejen léčeni, ale hlavně odklízeni z očí veřejnosti. V západním světě se od této praxe začalo upouštět už v 60. letech minulého století. Ukázalo se, že v izolaci a nesvobodě se nelze plnohodnotně uzdravit. Naopak je pro celou
společnost výhodnější rozvíjet moderní systém komunitních služeb s podporou odborníků, rodiny i přátel.
Duševní nemoc může potkat každého bez výjimky
To, že někdo zakouší duševní krizi, není známkou slabosti, a ani to není něco, za co by se měl člověk stydět. Problémy s duševním zdravím mohou být často přirozeným způsobem, jak se vyrovnávat s traumaty, stresy nebo neštěstím. Podle světové zdravotnické organizace WHO každý čtvrtý člověk zažije ve svém životě duševní krizi.
Duševní nemoc zasahuje všechny oblasti života
Problémy s duševním zdravím, včetně duševních onemocnění, jsou často způsobeny vnějšími životními nesnázemi, např. rozvodem, úmrtím blízkého člověka i širšími socioekonomickými faktory, jako jsou chudoba nebo bezdomovectví. To může ovlivnit každou část lidského života – vztahy, práci, tělesné i duševní zdraví.
S každou duševní obtíží se dá něco dělat
Při správné formě pomoci se lidé mohou zotavit a také se zotavují. Zotavení jim umožní žít život,
který je uspokojující, nadějný, a to dokonce i s omezeními, která nemoc přináší. I se zkušeností
s duševním onemocněním může člověk dál plnit všechny pro něj důležité role – být rodičem, manželem, zaměstnancem, ale i třeba kamarádem či sportovním fanouškem. Mnoho lidí se z duševní nemoci zotaví a žije spokojeně a smysluplně.
Lidé s duševním onemocněním nejsou pro své okolí nebezpeční
Navzdory mnohdy zkreslenému mediálnímu obrazu nejsou lidé s duševním onemocněním vůči svému okolí nebezpečnější než běžná populace. Pokud se projeví agresivně, nejčastěji tak činí vůči vlastní osobě. S tím bohužel souvisí i mnohem větší riziko sebepoškozování a sebevražd.
Lidé s duševním onemocněním mohou být vysoce inteligentní
Duševní onemocnění inteligenci ani intelekt rozhodně nesnižují. Mohou nicméně dočasně vést k jejich neúplnému využití. Často totiž i pod vlivem související medikace snižují výkonnost nebo orientaci v sociálních dovednostech
a uchování některých faktů. Jak ale ukazuje historie, i lidé s duševními onemocněními mohou přes různá omezení být úspěšní ve sféře umění, vědy a dalších oblastí profesního a společenského života.
Zelená stuha
Inspirujeme se ve světě, kde je zelená stuha spojená s otevřeností k tématu duševního zdraví. Chceme tento symbol rozšířit i po celé ČR. Skvělou příležitostí jsou právě happeningy a další akce, do kterých se zapojují organizace, které u nás poskytují komunitní služby v oblasti péče o duševní zdraví.
Noste zelenou stuhu, abyste ukázali kolegům, milovaným nebo prostě všem, že Vám záleží na duševním zdraví jejich i Vašem.
