Kvůli duševnímu onemocnění se lidé často ocitají na okraji společnosti

Robert HerákSlužby Centra duševního zdraví pro Prahu 6, Komunitního týmu pro Prahu 13 a 17 a Psychoterapie jsou z hlediska organizační struktury Fokusu Praha součástí Centra Břevnov. Jeho ředitelem je od ledna 2021 Robert Herák, který ve funkci vystřídal Petra Hudličku, současného generálního ředitele.

Co Vás do Fokusu přivedlo a jak velká změna to ve Vašem životě byla?

Do Fokusu mě přivedla šťastná souhra náhod a Mahu (Magdalena Opletalová z Centra Podskalí). Jsem za to moc rád, protože poté co Agentura pro sociální začleňování byla přesunuta z Úřadu vlády na Ministerstvo pro místní rozvoj, jsem cítil, že potřebuji změnu. A ta je opravdu velká. Ve Fokusu vnímám, že lidé pracují s velkým zaujetím a pokorou, respektem ke klientům i kolegům. Velmi oceňuji hodnoty Fokusu. Mám možnost pracovat s kolegy, kteří se pro své klienty snaží dělat maximum. Je obrovský rozdíl mezi tím, když skutečně hledáte co nejlepší řešení pro klienty, anebo když děláte jen to, co je nutné. Jsem šťastný, když se zde potkávám s lidmi, u kterých se propojuje angažovanost a odbornost.

Ve vedení Centra Břevnov Fokusu Praha působíte téměř rok. Jak Vaši práci a cíle, se kterými jste do Fokusu šel, ovlivnila koronavirová pandemie?

Koronavirová pandemie je tu s námi bohužel již velmi dlouho. Někdy už vnímám únavu kolegů. Pandemie zpomalila navazování kontaktů, síťování. Také ovlivnila možnost vzdělávání. Rychle jsme se naučili využívat aplikace pro on-line setkávání, avšak ty přímý kontakt mezi lidmi nenahradí. V on-line prostředí se navazují neformální vztahy jen velmi těžko. Museli jsme si zvykat na kontakt v respirátorech. Ale přizpůsobili jsme se. Byli jsme k dispozici klientům. A to je podstatné.

Vaší odbornou specializací je problematika sociálního začleňování. Jak si v tomto ohledu podle Vás stojí lidé s duševním onemocněním? Jaký je jejich stávající společenský status?

Spíš bych se věnoval otázce, jak podpořit snížení míry rizika sociální exkluze u lidí, kteří mají zkušenost s duševním onemocněním. Protože duševní onemocnění může mít za důsledek, že se lidé ocitají ve výrazných sociálních problémech a zůstávají na okraji společnosti. Máme spoustu klientů, kteří jsou na tom velmi špatně finančně, žijí v nevyhovujících bytových podmínkách a nemají možnost investovat peníze do věcí, které by je rozvíjely nebo jim přinášely radost a naplňovaly je. Myslím, že je jasné, že když lidé řeší závažné existenční obtíže, tak se svou nemocí vyrovnávají hůře. Práce v oblasti sociálního začleňování mě naučila, že nestačí sanovat pouze jeden střípek z mozaiky obtíží, se kterými se lidé dlouhodobě potýkají. Řekl bych, že systém sociální pomoci, mám na mysli zejména sociální zabezpečení, bohužel není dostatečně inkluzivní.

Jak vnímáte dosavadní postup reformy péče o duševní zdraví? Co se zatím podle Vašeho názoru podařilo, a v kterých částech reformy to naopak takzvaně drhne?  

Reforma je jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl ve Fokusu pracovat. Jsme zatím na začátku, ale už se toho podařilo dost. Vznikla centra duševního zdraví, multidisciplinární týmy. Důležité bude, aby se podařilo dobře pokrýt regiony. Zajistit zdravotní, psychiatrické sestry, klinické psychology, lékaře bude opravdu obtížné. Důležité bude také zajistit dlouhodobě adekvátní financování, aby služby byly stabilní a mohly se soustředit na podstatu své práce.  Musíme usilovat o to, aby legislativní prostředí bylo nastaveno proreformně a aby vycházelo z potřeb terénu. Věřím, že se podaří u center duševního zdraví zachovat možnost dvou zřizovatelů. Čeká nás ještě spousta jednání, lobování. Jsme na začátku, ale důležité je, že reforma běží!

Více novinek
Přejít nahoru