Ve vedení podskalského centra Fokusu Praha působíte již téměř rok. Co Vás do Fokusu přivedlo a jak velká změna to ve Vašem životě byla?
Do konce roku 2019 jsem pracovala v Agentuře pro sociální začleňování, která byla nadresortní a zabývala se problematikou boje proti sociálnímu vyloučení. Od ledna 2020 se stala Agentura součástí Ministerstva pro místní rozvoj, které se mi nejevilo jako perspektivní zaměstnavatel, proto jsem se rozhodla hledat takovou práci, kde by mi hodnoty mého zaměstnavatele byly eticky a morálně blízké. A našla jsem Fokus. Fokus je velmi příjemné místo, kde se mohu uplatnit – hodnoty jsou mi bytostně blízké, potkala jsem řadu báječných lidí a dělá mi radost, že se mohu podílet na pozitivním, společném díle.
Do Fokusu jste nastoupila prakticky souběžně s tím, kdy se Centrum duševního zdraví Podskalí (CDZ) stalo součástí pilotního programu Ministerstva zdravotnictví. Jak se Vám v průběhu roku, který záhy poté paralyzovala koronavirová pandemie, dařilo realizovat poslání a cíle CDZ?
Z hlediska termínu nástupu to opravdu nebylo nejšťastnější období. Vzhledem k protiepidemiologickým vládním opatřením jsem neměla možnost navštívit další centra Fokusu Praha a seznámit se s mnoha novými kolegy. Napravuji to až nyní. (Řadu z vás jsem ještě nepotkala a je mi to líto!) Na druhou stranu jsem měla možnost vyzkoušet si v praxi hned po nástupu krizový management a poskytnout kolegům podporu v mimořádně složitém období – a od toho přece ředitelé (a ředitelky) jsou.J Rozhodně jsem od nástupu na pozici ředitelky nečekala, že budu potřebovat mít v práci kromě počítače i šicí stroj a že budu šít roušky. Ale všechno se podařilo zkombinovat. Na druhou stranu jsme se o to rychleji s kolegy a kolegyněmi seznámili a sehráli, vzájemně se naučili na sebe spoléhat a oceňovat schopnosti i kreativitu. Ovšem kolegové v Centru Podskalí jsou úžasní a jakkoli bylo období komplikované, společně jsme ho zvládli, podpořili se navzájem a především byli k dispozici klientům.
V roce 2020 se vaše centrum rozrostlo o nový komunitní tým. Můžete pro potenciální klienty upřesnit, v jakých částech Prahy nyní působíte a jaké služby mohou u vás klienti využívat?
Působíme na Praze 1 a 2, dále v některých částech prahy 4, 10 a 11. Klienti u nás mohou využívat tyto služby: Centrum duševního zdraví Podskalí – multidisciplinární tým poskytující terénní i ambulantní služby dospělým lidem se zkušeností s duševním onemocněním; Dům u Libuše – centrum denních aktivit, které realizuje volnočasové a nácvikové programy; Sociální rehabilitaci Hvězdáři – pomoc lidem s dlouhodobým duševním onemocněním rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti, podporovat je při utváření mezilidských vztahů, udržování denního režimu a získávání a rozvíjení nových životních a pracovních dovedností; Tým podpory zaměstnávání – s posláním podporovat lidi s duševním onemocněním nalézt možnosti osobní realizace ve společnosti prostřednictvím pracovního uplatnění a Komunitní tým pro Prahu 11 + 4, který poskytuje terénní i ambulantní komplexní podporu dospělým lidem se zkušeností s duševním onemocněním a jejich blízkým.
Nakolik koronavirová krize ovlivnila chod Domu u Libuše a Hvězdářů, tj. sociálně rehabilitačních služeb, které jsou z podstaty postaveny na tom, že se lidé fyzicky potkávají na jednom místě a tráví spolu volný čas?
Pro zmiňované služby byla opatření největším zásahem. Na druhé straně, obě služby mají skvělé a zkušené týmy. Jarní období jsme využili k rekonstrukci Libuše, takže po nuceném uzavření se klienti vrátili do výrazně pohodlnějších a účelnějších prostor. V době podzimní eskalace pandemie týmy zintenzivnily individuální práci s klienty a skupinové aktivity přizpůsobují možnostem situace, setkávají se, pokud to je možné. Kromě toho kolegové absolvovali na míru šité školení k telefonické krizové intervenci, takže zkvalitnili i vzdálenou podporu klientům. Nepláčeme, jsme kreativní J, děláme, co situace dovoluje.
Profesně se dlouhodobě věnujete také oblasti sociálního bydlení. Fokus Praha je znám tím, že lidem s vážným duševním onemocněním nabízí podporu v rámci služby chráněného bydlení, tedy jakéhosi bydlení na zkoušku, a zároveň je aktivním hráčem při vyjednávání s úřady, aby uvolňovaly více sociálních bytů rovněž pro lidi s duševním onemocněním. Jak se podle Vás daří tuto podporu v oblasti bydlení naplňovat a jaká je vlastně aktuální situace ohledně sociálního bydlení v Praze?
Chráněné bydlení považuji za nouzové řešení. Domnívám se, že je třeba podporovat bydlení ve standardních bytech s adekvátní individuální mírou podpory. Míra podpory se odvíjí od aktuální potřeby klienta a je na odbornících (na nás) ji správně nastavit. Podporuji bydlení s vysokou právní jistotou, nikoli na krátkodobé smlouvy. Jakkoliv dochází k postupnému zlepšování v rámci aktivit MHMP vzhledem k dostupnosti bydlení, z hlediska potřeb našich klientů situace stále ani zdaleka neodpovídá potřebám, a ideál není na dohled.
Bohužel to vypadá, že restriktivní opatření v souvislosti s pandemií nás budou provázet i v průběhu velké části letošního roku. Jak se podle Vašeho názoru promítne pokračující krize do fungování sociálních služeb, jež dlouhodobě čelí podfinancování a nevalnému zájmu ze strany politické reprezentace?
Na tuto otázku bych ráda odpověděla, ovšem vzhledem k nastupující hospodářské krizi a nejasné politické situaci je jedinou možnou odpovědí NEVÍM. Případně FAKT NEVÍM. A k nevalnému zájmu politické reprezentace bych ráda uvedla, že záleží na tom, jak koho. Současná vládnoucí koalice zájem opravdu nemá, ale někteří političtí reprezentanti ano. Doufám, že příští ministryní práce a sociálních věcí bude Olga Richterová – to by mohlo fungování resortu, který aktuálně připomíná generátor náhodných opatření, docela výrazně změnit.
Před časem jste na Facebooku ohlásila svou kandidaturu do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Můžete čtenářům Fokusovin přiblížit, na kandidátce jakého politického uskupení se objevíte a zda v případě zvolení do sněmovny zůstanete dál ve vedení Fokusu Praha?
Jsem Pirátka a kandiduji za Piráty. Mé další působení ve Fokusu závisí na mé pozici na kandidátce, tedy pravděpodobnosti, že budu zvolena. Pokud bych se stala poslankyní, tak bych se s Fokusem rozloučila a snažila se prosadit ve sněmovně třeba zákon o podpoře v bydlení nebo funkční novelu zákona 108 a pomohla bych tak všem pracovníků i klientům. Naopak, pokud budu na nevolitelném místě, tak půjdu v září párkrát rozdávat Pirátské listy a mého působení ve Fokusu se moje politická angažovanost nijak nedotkne. Snad kromě toho, že si pár poslanců přijde do Libuše zahrát šipky proti klientskému týmu (potřebovali bychom trénovat).
