Zdroj: Denik.cz (7. 6. 2023)
Pořídit bezdomovcům byty je pro stát nejlevnější řešení, říká odborník
Než hradit nákladnou zdravotní péči či třeba početné policejní hlídky lidem v bytové nouzi, vyplatí se spíše pořídit bydlení. Na takové myšlence, která už se osvědčila v západních zemích, postavili svůj plán brněnští zastupitelé ze Žít Brno. Ti v roce 2016 v projektu Rapid Re-Housing nabídli padesátku městských bytů rodinám, které měly se sháněním střechy nad hlavou problém. Dalších 65 bytů dali jednotlivým bezdomovcům z ulice v rámci projektu Housing First. Tým vědců z Ostravské a Masarykovy univerzity pak oba projekty vyhodnotil a potvrdil, že fungují. Brněnský experiment inspiroval další česká města a vyhrál dvě mezinárodní soutěže. V rozhovoru pro Deník na něj vzpomíná Martin Freund, tehdejší zastupitel za Žít Brno, jenž měl na brněnském magistrátě na starosti sociální začleňování včetně projektů sociálního bydlení. Dnes pracuje jako ředitel Centra Střední Čechy pro organizaci Fokus Praha, která se zabývá chráněným bydlením a pomocí lidem s duševním onemocněním. „Sociální bydlení je nejlevnější způsob, jak řešit bezdomovectví,“ říká.
Jaké byly v Brně ohlasy na vaše byty zdarma pro lidi v nouzi?
U části společnosti to vzbudilo velký odpor. Pravidelně jsem dostával výhružky smrtí od lidí z krajně pravicového spektra, zejména ze skupiny Slušní lidé. Odborná veřejnost ale vnímala projekty pozitivně a pro mnohá města dodnes znamenají vzor.
Hrál u těch negativních vášní roli fakt, že mnohé rodiny, jež v rámci projektu dostaly byt, byly romské?
Určitě. Ve chvíli, kdy se hovořilo o rodinách z ubytoven a azyláků, všichni si automaticky představily Romy. Přitom 45 procent rodin nebylo romských.
Jak byste vysvětlil lidem, kterým vadí, že někdo dostal byt zadarmo, zatímco jemu nikdo nepomohl, že se projekt ve výsledku společnosti vyplatí?
Hodnotící studie jasně ukázala, že projekt šetří veřejné rozpočty. Sociální bydlení je mnohem levnější než azylové bydlení a jde i o nejlevnější způsob, jak řešit bezdomovectví.
Můžete dát konkrétní příklady, na čem se ušetří?
Lidé byli po přestěhování do standardního bydlení méně v nemocnici, méně pro ně jezdila sanitka, brali méně léků. Ušetří se také ve věznicích, kam mnozí bezdomovci zvláště v zimě rádi směřují. V lokalitě s několika bezdomovci se obvykle instalují další kamery, osvětlení, speciální lavičky, na nichž se nedá ležet, více tu uklízejí ulice. Levnější by bylo zaplatit každému bezdomovci rok v luxusním hotelu. Navíc příspěvky na bydlení přestanou plynout do kapes obchodníků s chudobou. A když necháme děti vyrůstat na přelidněných špinavých ubytovnách, nedáme jim šanci uplatnit se v naší společnosti. Vyrobíme akorát další generaci lidí, kteří nebudou mít co ztratit.
Potvrdila vám studie, že stabilní bydlení zlepšuje školní výsledky i možnost najít si práci a tedy platit daně?
Zcela prokazatelně se zvýšila docházka dětí do škol. Často se také začaly dále rozvíjet volnočasovými aktivitami, třeba hrou na hudební nástroj, na což v ubytovně nebyl prostor. A zvýšila se i zaměstnanost. Navíc v projektech Housing First a Rapid Re-Housing lidé pochopitelně platí nájem.
Jak se projekt Housing First rozšířil do dalších měst?
Politici díky našemu příkladu zjistili, že nebudou tratit body. Přestali se bát, že dají lidem v nouzi bydlení a oni tam budou dělat bordel a všechny byty vybydlí. Projekt se rozšířil do mnoha dalších měst, především v roce 2018, kdy ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo dotační výzvu přímo na Housing First v rámci Evropských fondů.
Jak velký problém je, že mnohá města rozprodaly svůj bytový fond a teď nemají pro sociální bydlení prostory?
To je samozřejmě obrovský problém. Ukazuje se, že politika z 90. let „zprivatizujme všechno“ byla zhoubná pro kvalitu života. Městské nájemné bydlení je efektivní nástroj sociální politiky a přímo souvisí s kvalitou života. Například Vídeň se řadí mezi města s nejlepší kvalitou života a k jejím specifikům patří, že přes padesát procent bytového fondu vlastní město.
Co s tím mohou samosprávy bez městských bytů dělat? Podpořit výstavbu nových?
Ano, podpořit výstavbu dostupného bydlení, nikoli předražených investičních bytů. V západních zemích také fungují velmi striktní pravidla pro developery, například že z daného projektu musí určité procento bytů prodat za nižší než tržní cenu městské samosprávě. A důležité je konečně přijmout zákon o sociálním bydlení, který by jasně řekl, že městské bydlení tu musí být.
