Mgr. Radek Kratochvíl – vedoucí týmu Domu zotavení
Narodil jsem se na Vysočině, studoval v Plzni a teď žiju v Praze. Viděl jsem kus světa, ale nejradši jsem na své chalupě, obklopené lesy a pastvinami. Mám rád vůni čerstvého chleba a kávy, jsem vášnivý houbař a chodec, miluju akvarel a červené víno.
Empatie a respekt k příběhu druhých jsou pro mě zásadní hodnoty. Práce s lidmi je přirozenou součástí mého života, které se věnuju už přes dvacet let, ať už jako učitel, personalista, manažer, konzultant, lektor, kouč, nebo teď jako průvodce zotavením a vedoucí týmu v Recovery House.
Iva Vyčichlová (iv) – průvodce zotavením/zástup vedoucího
Rádx cestuji a vracím se domů. Fascinují mě léčivé rostliny, jsou přístupné všem bez rozdílu a vyrostou kdekoli, proderou se škvírami v betonu a když je vytrhnete nebo uschnou, objeví se znovu. Pampeliška ve spáře chodníku je moje ztělesnění resilience. Kromě studia fytoterapie jsem se v životě věnovalx humanitním vědám, pomoci lidem na útěku a v posledních letech sociální práci s ženami bez domova s ohledem na traumacitlivý přístup.
„All that you touch you change. All that you change changes you. The only lasting truth is change.“ – Octavia E. Butler (Parable of Sewer)
Adi Hasanbašić, Dipl. Psych. et Mgr. et M. Psych. (Gest) – metodik
Dobrodružství, ve kterém žiji posledních pár let, se týká mojí nové životní role otce. Díky mojí dceři se učím být více přítomen teď a tady a zároveň zkoumat svět z její perspektivy, což mi přináší radost a vhled do nových horizontů života.
Kromě šťastného dětství jako jedináček mám zažitou i válku v Bosně, která v mnohém ovlivnila moji životní zkušenost a profesní dráhu. Vzhledem k tomu, že mě vždycky zajímal vnitřní svět ostatních, vystudoval jsem psychologii, sociální kulturní antropologii a psychoterapii. Z těchto profesních rolí mě nejvíce oslovila psychoterapie (jak akademicky, tak i prakticky), která je pro mě o tom, co se nám v životě stalo, a ne co není v pořádku s námi. Hledaní významu v tom, co se nám v životě stalo, je pro mě důležité i v kontextu služby Recovery house.
Michaela Berkovičová – průvodkyně zotavením
Narodila jsem se a vyrostla v Praze, ale židovsko-rumunské kořeny v sobě nezapřu – humor a jídlo podle mě fungují jako most mezi lidmi. Ve svém životě mi dává smysl budovat kvalitní mezilidské vztahy a směřovat k jistotě a rovnováze. Ve volném čase vyhledávám kulturu a přírodu. Zajímá mě osobní rozvoj, lidské příběhy, kinematografie a design.
V oblasti sociální práce a duševního zdraví se profesně pohybuji několik let. Během společné cesty zotavením je pro mě klíčové budovat bezpečný prostor. Mám zkušenost s uměleckými terapiemi, dialogickou praxí a procházím pětiletým sebezkušenostním výcvikem.
„Pokud budeme posuzovat rybu podle schopnosti vylézt na strom, bude žít celý svůj život v přesvědčení, že je neschopná.“ – Albert Einstein
Mgr. Magdaléna Matoušková – průvodkyně zotavením
V životě jsem dost hledala a zjistila, že je pro mě nejdůležitější hodnotou svoboda a kontakt se životem samotným. Moje zkušenosti byly formovány prací s dětmi se znevýhodněním, s lidmi s duševním onemocněním a v neposlední řadě mou snahou vypořádat se s vlastními životními výzvami i traumaty. V mém životě hraje důležitou roli můj syn, tanec, divadlo a zpěv – to jsou pro mě svobodná místa, kde proudí život. Za takový prostor považuji i Recovery House, kde se s pobývajícími potkáváme zejména na lidské úrovni a společně tvoříme prostor, kde je možné růst a inspirovat se navzájem.
„Netlač řeku – teče sama.“
Mgr. Ludmila Bartošová – průvodkyně zotavením
Narodila jsem se a vyrostla na venkově v Podkrkonoší, vystudovala filozofii a českou filologii na FF UPOL. Žiju v Praze, kde se přes deset let věnuji lektorování češtiny pro cizince.
Zajímá mě lidská schopnost regenerace, poznávání a učení se skrze dialogickou komunikaci jedince s okolím a vlastním nitrem. Těší mě život s rodinou a přáteli, pobývání v přírodě, tvorba a poslech hudby, hra na baskytaru v kapelách, filmy a povídání o nich, čtení. Podporuji zavedení nepodmíněného základního příjmu.
Mgr. Barbora Kloučková – průvodkyně zotavením
Miluji svoji rodinu a přírodu. Les mě učí, že obnova je přirozenou součástí života. Mech roste i na kameni, zlomený strom se stává útočištěm pro nový život. Tak jako příroda nezastaví svůj růst ve stínu, věřím, že i člověk dokáže čerpat sílu z těžkých chvil. Díky zkušenosti z krizových služeb nevnímám krize v životě člověka jako konec, ale jako nový vítr. Předchozí praxe s dětmi s duševním onemocněním mě naučila naslouchat beze spěchu, být vedle a přítomná. Věřím, že respekt, přijetí a důvěra jsou tím, co lidem dává možnost objevit vlastní cestu zotavením. Je mi blízký systemický přístup a zajímám se o terapeutický směr PBSP, který citlivě pracuje s životními traumaty.
Bc. Tomáš Karlický – průvodce zotavením
Vážím si své chápající rodiny, mám psa z útulku, sbírám citáty a rád píšu plnícím perem. Přes Adopci na dálku podporuji vzdělávání ugandského chlapce. Obor sociální patologie a prevence na SLU v Opavě jsem vystudoval při zaměstnání. Absolvoval jsem základní teoreticko-odbornou část studia grafologie a psychologie při ČGK a IAPG a účastnil jsem se výcviku Řešení konfliktů technikou mediace v Asociaci mediátorů ČR. Nyní se aktivně zajímám o terapeutický přístup Otevřený dialog.
„Každý, koho potkáte, bojuje v bitvě, o které nic nevíte. Buďte hodní. Vždycky.“ – Robin Williams
Bc. Michal Kašpar – průvodce zotavením
Jsem frontman kapely, jsem amatérský herec, založil jsem svépomocnou skupinu, ve které se scházíme s lidmi s nejrůznějšími příběhy.
Vzděláním jsem novinář a natáčím videa nejen o duševním zdraví.
Vzdělávám se rovněž v dialogické praxi, se zkušenostmi peer pracovníka chci v Recovery house podporovat komunitního ducha. Působím také jako peer lektor, dříve ve Škole zotavení, nyní se podílím na trénincích modelu CARe.
Příběh sice není všechno, přesto chci s Vámi objevovat ten Váš.
Bc. Pavel Oulík – průvodce zotavením
Baví mě se vzdělávat, číst a psát. S kamarádkou jsem napsal knihu o schizoafektivní poruše a také se mi podařilo vydat sbírku svých povídek a krátkých textů.
Po druhé hospitalizaci jsem si uvědomil, že bych rád pracoval jako peer. Tímto řemeslem se zabývám již něco přes sedm let. Dlouhou dobu jsem pracoval ve volnočasovém klubu v Psychiatrické nemocnici Bohnice a vedl skupiny pro lidi se závislostí.
Devět let jsem bydlel v Londýně, což mělo velký vliv na to, jakým jsem dnes člověkem.
