Zotavení (Recovery)
Zotavení je osobní, jedinečný proces změny vlastních postojů, pocitů, hodnot, cílů, dovedností a rolí. Je to způsob, jak žít spokojený, nadějeplný a přínosný život navzdory omezením. Zotavení buduje nový význam a smysl života tím, že člověk projevy psychických potíží překoná.
Zotavení lze rozdělit do čtyř fází:
- Hledání naděje
- Zplnomocnění
- Převzetí odpovědnosti za sebe sama
- Získávání a přijímání smysluplných životních rolí
Jazyk zotavení
Používaný jazyk přímo souvisí s tím, jak je nahlíženo a rozuměno oblasti duševního zdraví. Samotnou volbou slov a větných spojení můžeme podporovat přirozený proces zotavení. Tím, co říkáme otevíráme prostor pro naději, zplnomocnění, zodpovědnost za sebe a vytváření smysluplných životních rolí.
V našem slovníku nenajdete výrazy jako “schizofrenik” nebo “duševně nemocný”.
Příklad principů jazyka podporujícího zotavení:
- Jedinečnost každého člověka
- “Nic o nás bez nás”
- Zaměření na silné stránky
- Srozumitelnost
- Nejsme soudci, jsme pomáhající profesionálové
- Vhodné oslovování
- Mluvit vždy tak, aby to pobývající mohl slyšet
- Komunikovat emoce
Průvodce*kyně zotavením
Průvodci*kyně zotavením doprovází pobývající na cestě zotavení a podílí se na vytváření bezpečného a důvěrného vztahu. Kromě autentického projevu a vlastní zkušenosti, využívají průvodci*kyně tyto nástroje - individuální plánování, “Práce s příběhem” (Power Threat Meaning Framework), síťová setkání, Otevřený dialog (Open dialogue), Maastrichtský rozhovor (Maastricht interview), recovery a trauma-informovaný přístup, krizová intervence, relaxační cvičení a další. Důležitou a nedílnou součát týmu tvoří peer průvodci zotavením, kteří jsou nositeli osobní zkušenosti s duševním onemocněním a hrají významnou roli v procesu zotavení pobývajících.
Medailonky všech členů*nek týmu naleznete v sekci Náš tým.
Otevřený dialog
Otevřený dialog je metoda psychosociální podpory, která vznikla ve Finsku a jejímž zakladatelem a hlavním představitelem je Jaakko Seikkula. Tato metoda vychází z potřeby rychle a efektivně řešit akutní krizové situace lidí s vážnými psychickými potížemi. Cílem je poskytnout včasnou intervenci, která slouží jako prevence hospitalizace. Proces zahrnuje aktivní zapojení podpůrné sociální sítě (rodiny, přátel, odborníků a jiných důležitých osob), která se podílí na podpoře jednotlivce.
V Domě zotavení – Recovery House využíváme principů Otevřeného dialogu během komunitních setkání a především během tzv. “síťových setkání”, která mají za cíl nejen podpořit osobu ve středu zájmu (pobývající*ho), ale umožnit dialog v celé sociální síti. Vytváříme tak prostor pro vzájemnou rovnost, respekt a naslouchání, kde má každý příležitost se vyjádřit a být slyšen.
Sociální síť a síťová setkání
Sociální síť je termín využívaný v kontextu dialogické praxe a označuje důležité osoby v životě pobývající*ho. Zatímco tradiční psychiatrický systém se zaměřuje především na jednotlivce, Dům zotavení – Recovery House od začátku spolupráce zapojuje do procesu zotavení širší sociální síť osoby ve středu zájmu. Pobývající sám*sama určuje, koho do této sítě pozve – mohou to být rodiče, přátelé, partneři, psychiatři, psychoterapeuté nebo jiné blízké osoby, které jsou pro ni*něj důležité. V rámci služby Domu Zotavení – Recovery House se součástí podpůrné sociální sítě stávají i průvodci*kyně zotavením.
Síťová setkání probíhají přibližně jednou měsíčně (minimálně šest setkání během půl roku). Tato setkání jsou vedena formou dialogické praxe, přičemž jejich délka závisí na situaci a kontextu, ale obvykle trvá alespoň 90 min. Obsah setkání se zaměřuje na celkový proces zotavení pobývající*ho. Síťovým setkáním provázejí dva facilitátoři, kteří uplatňují principy otevřeného dialogu.
Komunitní setkávání
Společné dopolední setkání (“komunita”) je prostor pro vytváření vzájemných bezpečných a důvěrných vztahů. Setkání se koná každý den, trvá kolem 90 minut a má dialogický charakter. Setkání je prostorem ve kterém se každý může svobodně vyjádřit a poslechnout si druhé. Je to příležitost pro sdílení reflexe včerejšího dne, aktuálních emocí, plánování dne a dalších témat týkajících se komunity.
YUCEL® a individuální plánování
YUCEL je metoda, která napomáhá zmapovat aktuální životní situaci, vnitřní i vnější zdroje a překážky, a to velmi nenáročnou a vizuálně zajímavou formou. Tuto metodu využíváme jako předstupeň individuálního plánování, a to na začátku a na konci pobytu. Zadáním je postavit stavbu z barevných kostek a dřevěných trámků, které symbolizují konkrétní zdroje a překážky. Stavbu z kostek, která je u každého pobývající*ho originální, fotografujeme a ukládáme do osobní složky. Díky tomu mají pobývající i průvodci*kyně možnost vyhodnotit změny v životní situaci na začátku a na konci šestiměsíčního pobytu.
Individuální plánování je součástí plánování sociální služby. Výstupem je osobní plán zotavení založený na rozpoznaných životních snech, přáních a cílech pobývající*ho. Plán zotavení vypracovávají průvodci*kyně společně s pobývající*m, stanovují postupné kroky realizace a pravidelně plán vyhodnocují.
Práce s příběhem
Power Threat Meaning Framework je model práce s osobním životním příběhem převzatý z Anglie. Vychází z otázky: „Co se nám v životě stalo?“ a na jejím základě pomocí dalších otázek mapuje klíčové milníky života. Tento model vychází z předpokladu, že na náš život mají vliv různé síly, pozitivní i negativní, a že jsme během života využívali různé strategie, jak čelit hrozbám a výzvám. Během šesti měsíců postupně s pobývající*m procházíme všechny tyto oblasti a snažíme se lépe porozumět životnímu příběhu s ohledem na současnost.
Maastrichtský rozhovor
Maastrich interview je přístup zaměřený na slyšení hlasů. Pochází z Nizozemí a byl vyvinut psychiatrem Mariem Rommem a výzkumnicí Sandrou Escher. Tento ojedinělý přístup pracuje s předpokladem, že slyšení hlasů je přirozená lidská zkušenost, která má osobní význam v životní historii slyšitele*ky hlasů. Na rozdíl od klasické západní psychiatrie, která považuje slyšení hlasů za symptomy nemoci a bezvýznamný patologický jev, Romme s Escher věří, že se slyšení hlasů vztahuje ke konkrétním stresovým a traumatickým zážitkům. Spíše než příznak tzv. psychózy ho označují za disociativní zkušenost. Pomocí Maastrichtského rozhovoru průvodci*kyně zotavením společně s pobývající*m mapují podstatu, význam a účel hlasů.
(Tento přístup využíváme pouze u pobývajících, kteří slyší hlasy).
Trauma-informovaný přístup
Jedná se o vědomý a citlivý přístup na základě porozumění traumatické zkušenosti pobývající*ho. Jako průvodci*kyně zotavením se zaměřujeme na silné stránky pobývajících, podporujeme budování fyzického i emočního bezpečí a pocitu znovu nalezení kontroly a zmocnění. Vyhýbáme se opětovné traumatizaci či bagatelizaci a rozumíme spouštěčům negativních myšlenek, emocí či jednání pobývajících. Toto povědomí o traumatu úzce souvisí s poznatky v oblasti citové vazby a připoutání, vývoje práce s tělem, pamětí a chápání sebe samého.
Volnočasové aktivity
- Skupina neobvyklých zkušeností
Vedou peer průvodci zotavením, má charakter svépomocné skupiny zaměřené na sdílení neobvyklých zkušeností jako je slyšení hlasů nebo vtíravé myšlenky
- Návštěvy zajímavých osobností
Navštěvují nás čeští i zahraniční hosté, kteří se pohybují v oblasti duševního zdraví, nejčastěji jako peer konzultanti*ky.
- SKP – Snížit kultuře práh
Díky projektu SKP nabízíme pobývajícím volné vstupenky na různé kulturní akce.
- Form Factory
Ve spolupráci s Form Factory nabízíme pobývajícím volné vstupy do fitness center Form Factory.
- Podpora wellbeingu
Průvodci*kyně zotavením nabízí v prostorách Domu zotavení relaxační cvičení, jógu, arteterapii, muzikoterapii, diskuzní klub a jiné aktivity dle zájmů pobývajících.
